Povinné osoby pro subjekty AML zákonu v rámci Whistleblowingu (nového zákona o ochraně oznamovatele)
AML zákon dopadá na subjekty, které v rámci své činnosti nakládají s majetkem svých klientů či přichází do styku s informacemi o něm. Tyto osoby mají zákonem stanovené povinnosti, prostřednictvím kterých se podílejí na ochraně ekonomického prostoru. Okruh povinných osob vymezuje § 2 AML.
Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen AML zákon) dopadá na subjekty, které v rámci své činnosti nakládají s majetkem svých klientů či přichází do styku s informacemi o něm. Tyto osoby mají zákonem stanovené povinnosti, prostřednictvím kterých se podílejí na ochraně ekonomického prostoru. Okruh povinných osob vymezuje § 2 AML, jedná se např. o:
banky;
realitní kanceláře a obchodníky s nemovitostmi;
osoby oprávněné ke směnárenské činnosti;
subjekty poskytující účetní, daňové či auditorské služby;
subjekty poskytující advokátní a notářské služby;
zakladatelé společností a poskytovatelé sídla;
poskytovatelé platebních služeb;
poskytovatelé služeb spojených s virtuálním aktivem;
provozovatelé hazardních her;
obchod s použitým zbožím vč. autobazarů.
AML zákon již v aktuálním znění zakotvuje v § 21 odst. 6 písm. b) povinnost Povinných osob zavést vnitřní oznamovací systém, který umožňuje zaměstnanci nebo osobě ve srovnatelném postavení, anonymně podat oznámení o porušení tohoto zákona. Tento zákon dále stanovuje, že oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením. Povinné osoby již mají nebo by měli mít částečně tyto povinnosti implementované.
V souvislosti s whistleblowingem byla značně diskutována otázka, zda přijímat anonymní oznámení. Do zákona o ochraně oznamovatelů se nakonec tato možnost nedostala, ale subjekty spadající pod AML zákon přijímat anonymní oznámení musí. Při implementaci oznamovacího systému je tak potřeba myslet na to, že ochrana náleží všem oznamovatelům, ať už těm identifikovaným, nebo anonymním. Zároveň povinné osoby musí s anonymním oznámením nakládat úplně stejně v souladu se zákonem jako s ostatními oznámeními.
Jelikož součástí oznámení může být také porušení AML povinností, včetně například porušení povinnosti podat oznámení podezřelého obchodu, může se tak jednat o informace, které AML zákon zakazuje sdělovat třetím osobám. Další zásadní změnou oproti obecné úpravě je tak to, že není povoleno sdílet vnitřní oznamovací systém s dalšími osobami a tedy výkon příslušné osoby outsourcovat.
Řešení?
Vhodným řešením, které vám můžeme nabídnout, je balíček STANDARD, kdy se necháte proškolit, abyste si mohli zákon řídit správně interně. Případně si můžete dále dokoupit právní konzultace v případě, že byste si s oznámením nevěděli rady.
Také jsme pro vás připravili balíček PREMIUM AML, kdy se vaší firmě o celé vedení postaráme.
Balíček STANDARD je vhodný pro firmy, které se chtějí ohledně nového zákonu o ochraně oznamovatele poradit a proškolit. Tento balíček obsahuje:
Vzorové dokumenty
Základní interní směrnice
Základní vzory pro vyřizování podnětů
Informační leták pro zaměstnance
Informační texty na webové stránky
Návod k zavedení
Školení pro pověřené osoby
Legislativní proces zákona Whistleblowingu se blíží ke konci
Legislativní proces schvalování zákona o ochraně oznamovatelů se blíží ke konci.
Legislativní proces schvalování zákona o ochraně oznamovatelů se blíží ke konci.
Po marně uplynuté 30-ti denní lhůtě k projednání v senátě ČR, byl zákon 7.6.2023 předložen prezidentovi ČR, který jej podepsal. Momentálně zákon míří do sbírky zákonů k uveřejnění.
Na základě výše uvedeného je zřejmé, že zákon o ochraně oznamovatelů nabude účinnosti dne 01.08.2023.
Whistleblowing míří do třetího čtení
Poslanecká sněmovna schválila ve druhém čtení nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019.
Poslanecká sněmovna schválila ve druhém čtení nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019.
Jedná se o ochranu osob oznamujících porušení práva Unie („Směrnice o ochraně oznamovatele“), kteří upozorňují na protiprávní a neetické jednání či poškozování veřejných vztahů.
Konkrétní termín závisí na rychlosti legislativního procesu v Parlamentu. Schválený návrh zákona počítá s účinností zákona od prvního dne druhého následujícího kalendářního měsíce po dni vyhlášení. Tzn. při vyhlášení zákona v průběhu dubna, nabyde účinnosti 1. června.
Projednávaný návrh zákona počítá i s přechodným ustanovením pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona 50-250 zaměstnanců. Jejich povinnost zavést vnitřní oznamovací systém uplyne nejpozději 15. prosince 2023.