Vláda představila tzv. Ozdravný balíček
Vláda představila dne 12.05.2023 návrh opatření, která mají přispět ke stabilizaci veřejných financí. Takzvaný „Ozdravný balíček“, který celkem čítá 58 opatření, má pozitivně ovlivnit saldo rozpočtu v příštích dvou letech v celkovém rozsahu 147,5 mld. Kč. Jedná se toliko o vládní návrh, nikoliv právně závazné normy.
Legislativní znění konsolidačního balíčku by měla vláda schvalovat v červnu. První čtení by mělo ve Sněmovně proběhnout tak, aby opatření už v příštím roce snížila deficit o 94,1 mld. Kč a v dalším roce o dalších 53,4 mld. Kč.
Jedná se o legislativní záměr vlády v podobě konkrétního zpracování jako návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů v paragrafovém znění, který je nyní předmětem meziresortního připomínkování, výsledkem jehož bude legislativní materiál, který bude schvalovat vláda ČR. Následně bude návrh zákona zaslán do parlamentu ČR, kde se jím bude zabývat Poslanecká sněmovna, pak následně Senát, a až po podepsání prezidentem ČR nabydou jednotlivé legislativní změny účinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že napříč politickým spektrem nepanuje shoda, lze očekávat, že nebude schváleno vše, co vláda představila, případně se navrhovaná vládní opatření doznají podstatným změnám. U části vládou navrhovaných opatření lze očekávat, že budou schváleny se zpožděním, pro některá už dnes není dostatek politické vůle.
Přehled nejvýznamnějších vládou navrhovaných opatření
Změna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti
Zpřísní se podmínky pro přiznání nároku podpory v nezaměstnanosti v případě opakované evidence nezaměstnanosti, a to prodloužením doby důchodového pojištění nezbytného pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Zvýšení daně z příjmů právnických osob
Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %.
Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance
Vznikne znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %, které bude hradit zaměstnanec. Modelový příklad: Průměrná hrubá mzda za rok 2022 dle ČSÚ činí 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně (0,6 %).
Zvýšení daně z nemovitých věcí a zavedení pravidelné valorizace
Dojde ke zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu. Zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace.
Zrušení a snížení daňových úlev a výjimek
Vláda navrhuje omezující daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 miliony Kč z ceny vozu.
Zrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob
S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje parametrické snížení slevy na dani na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku.
S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení tzv. školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení.
S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje zrušit slevu na dani na studenta.
Vláda navrhuje zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, neboť jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé. Z pohledu daňové výhodnosti lze zaměstnanecké benefity rozdělit do 4 skupin: 1. Benefity, které jsou daňovým nákladem u zaměstnavatele, u zaměstnance je příjem osvobozený od daně z příjmů. 2. Benefity, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, ale u zaměstnavatele jsou nedaňové. 3. Benefity, které jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem, ale u zaměstnance podléhají zdanění. 4. Benefity, které jsou u zaměstnavatele nedaňové a u zaměstnance podléhají zdanění. Podle aktuální právní úpravy nelze vyvozovat, že stačí u zaměstnavatele vyloučit benefit z daňových nákladů a u zaměstnance bude automaticky osvobozen od zdanění a naopak. Výčet benefitů osvobozených u zaměstnance od zdanění najdeme v § 6 Zákona o daních z příjmů. Daňové dopady u zaměstnavatele nalezneme v § 24 a 25 Zákona o daních z příjmů.
Jíž předešlé vlády měly tendenci citované benefity zrušit, ale nikdy se nenašla dostatečná poltická podpora k jejích zrušení, a lze očekávat že obdobný osud čeká i nynější vládní návrh.
S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení osvobození nadlimitních stravenek.
V souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojem se závislostmi vláda navrhuje snížit limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her, a to ze stávajícího 1 mil. Kč na 50 000 Kč.
Vláda navrhuje zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům, jde o vysoce selektivní výjimku.
Úprava odvodové zátěže OSVČ
Vláda navrhuje zvýšení odvodů OSVČ. Konkrétně se navrhuje zvýšit v letech 2024-2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň se navrhuje, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy. U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Posun prahu 23 % daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy
Modelový příklad: V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude tato částka zhruba ve výši 121 000 Kč (uvedené částky jsou aktuální pro rok 2023 a pravidelně se valorizují v návaznosti na růst průměrné mzdy).
Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce
Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):
První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy,
druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.
Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.
Redukce sazeb DPH a snížení daně
Navrhuje se redukce počtu sazeb DPH na základní 21 % a sníženou 12 %. Přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH.
Důchodová reforma
Návrh důchodové reformy počítá mimo jiné s automatickou změnou věku odchodu do důchodu na základě doby dožití podle údajů Českého statistického úřadu, se zpřísněním pravidel pro předčasný odchod do důchodu, se zpomalením tempa růstu nových důchodů či úpravou valorizací již vyplácených důchodů. Vláda chce také omezit kumulace dohod o provedení práce a více motivovat občany využívat místo toho práci na zkrácený úvazek. Jedním z cílů reformy je také zajistit vyšší důchody pro osoby samostatně výdělečně činné.
Bude-li pro Vás kterékoliv z výše uvedených témat složité a nebudete-li si vědět, jak správně dané změny implementovat do své interní dokumentace, neváhejte na nás obrátit. My Vám rádi s pečlivostí a příslušnou znalostí pomůžeme. Zároveň doplňujeme, že aktuální klienty budeme ohledně případných změn uvedených vládních návrhů včas informovat s tím, že již nyní připravujeme implementační řešení v souladu s aktuálním zněním citovaných opatření, o které se rádi s Vámi podělíme.
Zástupci holdingu LANDMARK se budou aktivně účastnit jednání o podobě jednotlivých vládou představených opatření, a to na úrovni expertních skupin, kde se budou snažit prosadit kompromisní zavádění všech výše diskutovaných opatření.