Nahlašování DPP: co se mění od července 2024 a co od ledna 2025?

Zaměstnáváte lidi na základě dohody o provedení práce (DPP)? Pak si pohlídejte důležité termíny změn, které stanovuje zákon č. 163/2024 Sb. V první fázi půjde o registraci vaší společnosti u ČSSZ jako zaměstnavatele osob na DPP a registraci samotných zaměstnanců, které v tomto režimu zaměstnáváte. Nových povinností se naštěstí lze zhostit velmi jednoduše. Ve své většině bude nahlašování probíhat elektronicky a automatizovaně prostřednictvím vašeho mzdového softwaru, který k tomu bude nastaven.  

Od 1. července 2024 začala platit povinnost evidence všech zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce, a to nezávisle na tom, zda jejich příjem překročil 10 000 Kč měsíčně. Pokud v současnosti máte zaměstnance na DPP, které jste najali už před 1. červencem tohoto roku a zatím jste je nepřihlásili, je potřeba tak učinit nejpozději do 20. srpna 2024. Nahlášení se provádí stejným způsobem jako doposud – prostřednictvím formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), který je součástí mzdového softwaru vaší firmy.

Zaměstnance na DPP a výši jejich příjmu je potřeba hlásit každý měsíc

Elektronické hlášení seznamu všech zaměstnanců pracujících na DPP (pojištěných i nepojištěných), včetně výše jejich příjmu, je nutné provádět každý měsíc. Hlášení bude probíhat prostřednictvím mzdového softwaru vaší společnosti, přičemž lhůta je vždy do 20. dne následujícího měsíce.

K hlášení použijete nové e-Podání VPDPP. Jedná se o formulář „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“, který bude k dispozici na internetových stránkách MPSV od 1. srpna 2024. Zadáte jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo, datum a místo narození, pohlaví a kód zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn. Bez těchto informací nebude možné výkaz správně zpracovat.

Novou registrační povinnost má i vaše firma sama za sebe jako zaměstnavatel. Zaměstnáváte pracovníky pouze na základě DPP a nevznikla vám doposud povinnost přihlášení do registru zaměstnavatelů u ČSSZ? Potom je nutné se do něj přihlásit nejpozději do 31. července 2024. Stačí vyplnit tiskopis Přihláška do registru zaměstnavatelů na webu České správy sociálního zabezpečení.

Co se do konce roku 2024 nemění

Pokud má zaměstnanec měsíční příjem na DPP do 10 000 Kč, nevztahuje se na něj povinnost platit zdravotní a sociální pojištění. Musí však i nadále platit daň z příjmu ve výši 15 %. Zaměstnanec může na základě DPP pracovat u několika zaměstnavatelů. V případě, že příjem u žádného z nich nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc, podléhá zaměstnanec pouze dani z příjmu ze závislé činnosti. V měsících, kdy příjem zaměstnance přesáhne 10 000 Kč, se na něj povinnost platit odvody vztahuje.

Na co se připravit od 1. ledna 2025

Od ledna 2025 se z hlediska pojištění zaměstnanců budou na DPP vztahovat podmínky téměř jako na klasické zaměstnání. Výjimkou budou DPP v režimu tzv. oznámené dohody. Tento režim bude možné uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele, a sice toho, který daného zaměstnance oznámí (rezervuje si jej) jako první. Oznámenou DPP pak bude možné poprvé uplatnit za leden 2025, tedy v období od 1. ledna 2025 do 20. února 2025.

V tomto režimu bude rozhodná částka pro účast na pojištění ve výši 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Pokud bude zaměstnanec pracovat na základě DPP u více zaměstnavatelů, pak u zaměstnavatele, který jej oznámí v režimu oznámené dohody jako první, zaplatí v případě příjmu do 25 % průměrné mzdy pouze daň z příjmu ze závislé činnosti ve výši 15 %. (Pro rok 2025 půjde o měsíční příjem do 11 000 Kč.) U ostatních zaměstnavatelů bude platit limit jako u ZMR: příjem nad 4 500 Kč měsíčně bude tak v roce 2025 podléhat odvodům pojistného.

Na co si dát pozor při spolupráci s OSVČ? Stát zpřísnil tresty za švarcsystém

Řada lidí pracujících na DPP či DPČ koncem minulého roku změnila právní formu své práce. Stát totiž podmínky pro spolupráci s „dohodáři“ od ledna 2024 výrazně zpřísnil. Lidé se tak v mnoha případech rozhodli nahradit stávající spolupráci „na dohodu“ spoluprací „na živnostenský list“. I v této oblasti však došlo ke změnám. Co může vaší firmě hrozit při zjištění pochybení? A jak získat jistotu, že při spolupráci s OSVČ postupujte správně?

Lednové zpřísnění podmínek pro spolupráci s „dohodáři“ a nárůst s tím spojené administrativy nezůstaly bez následků. Mnohé firmy reagovaly tak, že stávající dohody jednoduše ukončily. Pracovníci na DPP a DPČ byli situací často donuceni vyřídit si živnostenské oprávnění a obě strany pokračovaly ve spolupráci tímto způsobem. I v tomto případě ale musí firmy zůstat ostražité a dávat si pozor, aby dodržovaly zákon. Snaha o větší transparentnost v pracovněprávních a obchodněprávních vztazích vedla totiž zkraje roku stát k úpravě podmínek i zde.

Spolupracovník na IČO je nezávislý dodavatel vaší firmy

S osobami pracujícími na ŽL spolupracuje většina malých i větších firem. Je pochopitelné, že ne na každou činnost je potřeba zaměstnávat někoho v pracovním poměru. Problém ale nastává, když se k takové osobě, která je podnikatelem, firma do určité míry chová, jako kdyby zaměstnancem byl.

S fenoménem známým jako švarcsystém bojuje stát už od 90 let. Jde o situace, kdy vztah mezi firmou a OSVČ připomíná svým charakterem pracovněprávní vztah zaměstnavatele a zaměstnance, spíše než obchodněprávní vztah dvou podnikatelských subjektů. Mezi rysy takové spolupráce patří například podmínka zaměstnavatele vykovávat práci na pracovišti firmy, stanovený začátek a konec pracovní doby, neměnný způsob odměňování kopírující de facto mzdové podmínky, způsob čerpání dovolené apod.

Počet odhalených případů švarcsystému prudce vzrostl

Zaměstnávání osob způsobem, který jeví znaky závislé činnosti v pracovněprávním vztahu, je samozřejmě nelegální. Existují bezpochyby firmy, které takto jednají vědomě, problémy ale hrozí i firmám, které dané oblasti jednoduše jen nevěnují dost pozornosti. Snadno se tak může stát, že mají se svými spolupracovníky na IČO chybně nastavené smlouvy. Ať už je úmysl firem jakýkoli, faktem zůstává, že počet zjištěných nedostatků a udělených pokut v posledních letech významně vzrostl. Jen v roce 2022 byl takových případů zjištěn dvojnásobný počet oproti předchozím letům.

Jaké hrozí sankce, pokud inspektorát práce zjistí nedostatky?

Od ledna 2024 trestá stát firmy za švarcsystém ještě přísněji než dříve. K pokutě, jež může dosáhnout až 10 milionů korun, se přidal nový trest: zákaz činnosti až na dva roky. Takový zákaz v podobě dlouhodobě přerušené činnosti může být pro firmu likvidační. Firmu v takovém případě navíc čeká zpětné doměření daní a odvodů na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění (včetně penále). Stát má tedy nově k dispozici kombinaci finančního a trestního postihu.

Státní úřad inspekce práce letos plánuje zvýšený počet kontrol – přibližně 20 tisíc. Zajistit, aby měla vaše firma ve vztahu ke spolupracovníkům na ŽL všechno v pořádku, je tedy nanejvýš žádoucí.

Jediná služba svého druhu v ČR – odborná revize živnostenských listů

Majitelé firem, kteří chtějí mít jistotu, že jim nehrozí žádné sankce za nedostatky ve smlouvách s „ičaři“, mohou využít naši novinku. Tuto službu nabízíme jako jediní v ČR. Jedná se o revizi živnostenských listů osob spolupracujících na základě živnostenského oprávnění. Revizi provádějí zkušení advokáti advokátní kanceláře LANDMARK LEGAL s.r.o. se specializací na pracovní právo.

Co obsahuje revize živnostenských listů od LANDMARK LEGAL 

Klienti, kteří si u nás objednají revizi ŽL spolupracujících osob, získají komplexní službu zahrnující:

• audit živnostenských listů spolupracovníků firmy a

• nápravu jakýchkoli nedostatků.

Jak naše revize ŽL probíhá:

1. Provedeme audit (zkontrolujeme ŽL, smlouvy, fakturaci atd.)

2. Zajistíme nápravu (připravíme vzorové smlouvy, dodatky, nastavíme vnitřní směrnice atd.)

3. Provedeme školení

Jak je patrné z výše uvedeného, služba firmám efektivně vyřeší všechny případné nedostatky v dané oblasti. Za svým řešením si stojíme a přebíráme za něj plnou odpovědnost. Je to koneckonců jeden z principů, na kterých stojí celá naše společnosti – budujeme s našimi klienty dlouhodobé pevné vztahy založené na kvalitní práci a vzájemné důvěře. Výhodou je také skutečnost, že samotnou revizí a nápravou naše spolupráce nekončí. V případě kontroly ze strany inspektorátu práce či soudního sporu jsme připraveni vaší firmě poskytnout součinnost. 

TIP: Víte, že můžete uspořit na nákladech na zaměstnance, aniž byste jim museli snížit mzdy? Zjistěte, kolik můžeme ušetřit právě vaší firmě.

DPP: Jak se změny dotknou vaší firmy z hlediska administrativy a nákladů?

Říjen 2023 a začátek letošního roku vnesly do oblasti dohod o provedení práce (DPP) řadu změn. Cílem je zajistit větší transparentnost v pracovních vztazích a zvýšit ochranu zaměstnanců. Co to znamená pro vaši společnost a jak například vypočítáte u „dohodáře“ dovolenou?

Co všechno je nově potřeba zpracovat písemně

Společnostem spolupracujícím se zaměstnanci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr celkově přibyla administrativa. Už od října minulého roku musejí dbát na spoustu nových povinností. Týká se to zejména nově zavedené povinnosti řádné specifikace pracovních podmínek či v případě zaměstnanců na DPP dodání písemného rozvrhu jejich pracovní doby alespoň tři dny před začátkem dojednané práce (pokud se nedomluví jinak). Zaměstnavatelé mají také povinnost písemně informovat zaměstnance na DPP o všech právních podmínkách dohody (podobně jako u klasického zaměstnaneckého poměru). Všechny tyto nové povinnosti, ale i další, blíže nerozvedené, zvyšují předvídatelnost a celkovou stabilitu spolupráce zaměstnance s firmou.

Zohlednění práce mimo obvyklou pracovní dobu

Zatímco ještě donedávna nebylo nutné v dohodě upřesňovat, kdy bude zaměstnanec svou práci vykonávat, nyní je to jeden z klíčových údajů pro něj i pro zaměstnavatele. Za práci v neobvyklou dobu, například o večerech nebo víkendech, náleží „dohodáři“ stejně jako běžnému zaměstnanci finanční příplatek, případně náhradní volno. Specifické skupiny, mezi které patří těhotné ženy nebo osoby pečující o závislé, pak mají nárok na vhodnou úpravu pracovní doby.

Jak se vypočítává dovolená u DPP?

Jedna z nejvýraznějších změn od roku 2024 se týká dovolené. Rozsah fiktivní pracovní doby pro výpočet dovolené je u závazků plynoucích z dohod zákonem stanovený na 20 hodin týdně, což odpovídá polovičnímu pracovnímu úvazku. Pro výpočet dovolené tedy bereme v úvahu vždy 20hodinový týden, přičemž nárok na dovolenou vzniká nejdříve po čtyřech týdnech trvání pracovního vztahu. Zaměstnanec zároveň musí v kalendářním roce odpracovat minimálně 80 hodin (maximum je 300).

Vzorec pro výpočet dovolené u dohod je pak následující: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby (20) / 52 × týdenní pracovní doba × základní výměra dovolené (čtyři týdny).

Tlak na přechod do běžného zaměstnaneckého poměru

Pokud zaměstnanec na dohodu ve vaší firmě v uplynulých 12 měsících odpracoval alespoň 180 dní, může vás požádat o zaměstnání v běžném pracovním poměru. Jako zaměstnavatel pak máte povinnost mu na jeho žádost do měsíce odpovědět a případné zamítnutí žádosti náležitě zdůvodnit.

Pokud dáte „dohodářům“ výpověď bez udání důvodu a oni vás požádají o vysvětlení, máte opět měsíc na to, abyste dotaz zodpověděli. V těchto případech myslí zákon hlavně na případy, kdy dá zaměstnavatel výpověď z nezákonného důvodu. Například proto, že se zaměstnanci domáhali některého ze svých nově stanovených práv (přesného rozvrhu pracovní doby apod.). 

Povede nárůst povinností na straně zaměstnavatelů k většímu zájmu o spolupráci s majiteli ŽL?

Jak je vidět z výše uvedeného, společnostem s „dohodáři“ celkově přibyla administrativa a zvýšily se také výdaje spojené s jejich zaměstnáváním. V případě některých nových administrativních povinností (například těch spojených s upřesněním podmínek práce apod.) lze administrativu zjednodušit souhrnem kvalitních a propojených vzorů, které pak stačí jen lehce obměňovat. Nicméně uvedené povinnosti nelze zlehčovat a pracovněprávní dokumentace zaměstnavatele musí být v souladu s uvedenými změnami radikálně obměněna.

Zároveň je ale třeba přiznat, že novela zákona snahou o větší ochranu „dohodářů“ učinila jejich zaměstnávání oproti dřívějšku o dost složitější a původní flexibilitu značně omezila. Nelze proto vyloučit, že změny budou mít ještě i jiný efekt, než byl ten zamýšlený. Zájem o zaměstnance na DPP může klesnout a ti si v důsledku změn možná raději obstarají živnostenský list. 

V oblasti problematiky změn u DPP vám rádi pomůžeme, kontaktujte nás, vše s vámi osobně probereme.

Další změny u práce na dohodu začnou platit od července 2024. Týkat se budou například limitů pro odvod pojistného při větším počtu DPP. O vývoji vás opět budeme informovat.

Vláda představila tzv. Ozdravný balíček

Vláda představila dne 12.05.2023 návrh opatření, která mají přispět ke stabilizaci veřejných financí. Takzvaný „Ozdravný balíček“, který celkem čítá 58 opatření, má pozitivně ovlivnit saldo rozpočtu v příštích dvou letech v celkovém rozsahu 147,5 mld. Kč. Jedná se toliko o vládní návrh, nikoliv právně závazné normy.  

Legislativní znění konsolidačního balíčku by měla vláda schvalovat v červnu. První čtení by mělo ve Sněmovně proběhnout tak, aby opatření už v příštím roce snížila deficit o 94,1 mld. Kč a v dalším roce o dalších 53,4 mld. Kč.  

Jedná se o legislativní záměr vlády v podobě konkrétního zpracování jako návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů v paragrafovém znění, který je nyní předmětem meziresortního připomínkování, výsledkem jehož bude legislativní materiál, který bude schvalovat vláda ČR. Následně bude návrh zákona zaslán do parlamentu ČR, kde se jím bude zabývat Poslanecká sněmovna, pak následně Senát, a až po podepsání prezidentem ČR nabydou jednotlivé legislativní změny účinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že napříč politickým spektrem nepanuje shoda, lze očekávat, že nebude schváleno vše, co vláda představila, případně se navrhovaná vládní opatření doznají podstatným změnám. U části vládou navrhovaných opatření lze očekávat, že budou schváleny se zpožděním, pro některá už dnes není dostatek politické vůle.  

Přehled nejvýznamnějších vládou navrhovaných opatření 

Změna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti 

Zpřísní se podmínky pro přiznání nároku podpory v nezaměstnanosti v případě opakované evidence nezaměstnanosti, a to prodloužením doby důchodového pojištění nezbytného pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti.  

Zvýšení daně z příjmů právnických osob 

Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %.  

Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance 

Vznikne znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %, které bude hradit zaměstnanec. Modelový příklad: Průměrná hrubá mzda za rok 2022 dle ČSÚ činí 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně (0,6 %). 

Zvýšení daně z nemovitých věcí a zavedení pravidelné valorizace 

Dojde ke zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu. Zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace.  

Zrušení a snížení daňových úlev a výjimek 

Vláda navrhuje omezující daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 miliony Kč z ceny vozu.  

Zrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob 

• S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje parametrické snížení slevy na dani na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku.  

• S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení tzv. školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení.  

• S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje zrušit slevu na dani na studenta.  

• Vláda navrhuje zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, neboť jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé.  Z pohledu daňové výhodnosti lze zaměstnanecké benefity rozdělit do 4 skupin: 1. Benefity, které jsou daňovým nákladem u zaměstnavatele, u zaměstnance je příjem osvobozený od daně z příjmů. 2. Benefity, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, ale u zaměstnavatele jsou nedaňové. 3. Benefity, které jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem, ale u zaměstnance podléhají zdanění. 4. Benefity, které jsou u zaměstnavatele nedaňové a u zaměstnance podléhají zdanění. Podle aktuální právní úpravy nelze vyvozovat, že stačí u zaměstnavatele vyloučit benefit z daňových nákladů a u zaměstnance bude automaticky osvobozen od zdanění a naopak. Výčet benefitů osvobozených u zaměstnance od zdanění najdeme v § 6 Zákona o daních z příjmů. Daňové dopady u zaměstnavatele nalezneme v § 24 a 25 Zákona o daních z příjmů. 

• Jíž předešlé vlády měly tendenci citované benefity zrušit, ale nikdy se nenašla dostatečná poltická podpora k jejích zrušení, a lze očekávat že obdobný osud čeká i nynější vládní návrh. 

• S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení osvobození nadlimitních stravenek.  

• V souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojem se závislostmi vláda navrhuje snížit limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her, a to ze stávajícího 1 mil. Kč na 50 000 Kč.  

• Vláda navrhuje zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům, jde o vysoce selektivní výjimku.  

Úprava odvodové zátěže OSVČ  

Vláda navrhuje zvýšení odvodů OSVČ. Konkrétně se navrhuje zvýšit v letech 2024-2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň se navrhuje, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy. U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji. 

Posun prahu 23 % daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy  

Modelový příklad: V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude tato částka zhruba ve výši 121 000 Kč (uvedené částky jsou aktuální pro rok 2023 a pravidelně se valorizují v návaznosti na růst průměrné mzdy). 

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce 

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení): 

• První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, 

• druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. 

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.  

Redukce sazeb DPH a snížení daně 

Navrhuje se redukce počtu sazeb DPH na základní 21 % a sníženou 12 %. Přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH.  

Důchodová reforma 

Návrh důchodové reformy počítá mimo jiné s automatickou změnou věku odchodu do důchodu na základě doby dožití podle údajů Českého statistického úřadu, se zpřísněním pravidel pro předčasný odchod do důchodu, se zpomalením tempa růstu nových důchodů či úpravou valorizací již vyplácených důchodů. Vláda chce také omezit kumulace dohod o provedení práce a více motivovat občany využívat místo toho práci na zkrácený úvazek. Jedním z cílů reformy je také zajistit vyšší důchody pro osoby samostatně výdělečně činné. 

Bude-li pro Vás kterékoliv z výše uvedených témat složité a nebudete-li si vědět, jak správně dané změny implementovat do své interní dokumentace, neváhejte na nás obrátit. My Vám rádi s pečlivostí a příslušnou znalostí pomůžeme.  Zároveň doplňujeme, že aktuální klienty budeme ohledně případných změn uvedených vládních návrhů včas informovat s tím, že již nyní připravujeme implementační řešení v souladu s aktuálním zněním citovaných opatření, o které se rádi s Vámi podělíme. 

Zástupci holdingu LANDMARK se budou aktivně účastnit jednání o podobě jednotlivých vládou představených opatření, a to na úrovni expertních skupin, kde se budou snažit prosadit kompromisní zavádění všech výše diskutovaných opatření. 

Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

V souvislosti s mediálně nejvíce vyzdvihovanou novelou letošního, ale i loňského roku, se v posledních týdnech objevilo mnoho informací, kterou nejsou vždy podávány úplně přesně, případně mohou v čtenářích či posluchačích vzbudit dojmy, které v konečném důsledku nebudou realizovány.  

Novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), se nyní nachází v prvotní fázi svého legislativního procesu, přičemž o nejvíce medializovanou novelu se jednalo již v době, kdy byla řešena teprve na úrovni vládního návrhu, a to ještě před mezirezortním připomínkováním. 

Současný stav je takový, kdy novela zákoníku práce na počátku letošního dubna opustila Ministerstvo práce a sociálních věcí a ke dni 16.5.2023 prošla prvním čtením v poslanecké sněmovně.  

S ohledem na skutečnost, kdy účinnost takové novely je rozdělena na dvě části, přičemž první část bude účinná krátce po dokončení celého legislativního procesu, se lze skutečně pouze domnívat, kdy první část nabude účinnosti, když další legislativní progres se očekává až po 11.6.2023. O druhé části však již nyní víme, že nabude účinnosti k 1.1.2024. 

Co v současné době víme o plánovém znění novely zákoníku práce?  

Novela má v sobě kumulovat evropské směrnice, jejímž hlavním záměrem je učinit pracovněprávní vztahy transparentnější, předvídatelnější a jistější ze strany zaměstnance, čímž může být na zákonné úrovni dosaženo mnohem lepšího vyvážení práce a soukromého života, tzv. „work/life balance“. 

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se očekává přiblížení k pracovním poměrům samotným, resp. částečným pracovním poměrům, kdy zaměstnanec získá určitou jistotu, že bude mít po čase nárok na přestup do pracovního poměru samotného a nebude tak již dále pracovat jako tzv. „dohodář“. Dále je takovým zaměstnancům nově přiznáno právo např. na dovolenou a příplatky, kdy mechanismus určení a jejich výpočtů je až na určité technické drobnosti totožný jako u pracovních poměrů. Stejně jako u pracovních poměrů, bude v základu u uvedených dohodářů existovat ze strany zaměstnavatele povinnost evidovat pracovní dobu takových zaměstnanců a rovněž ji řádně rozvrhovat a vykazovat.  

Značnou novelizací prochází rovněž práce na dálku, resp. zavedenější výraz „home-office“. Současně velmi sporadicky upravený režim výkonu pracovní činnosti mimo pracoviště dostane nyní sofistikovanější písemnou formu, ve které si zaměstnavatel se zaměstnancem stanoví způsob, jakým bude pracovní činnost vykonávaná, jaké náhrady budou náležet zaměstnanci, přičemž na úhradě nákladů vznikajících při práci z domova bude oběma stranám umožněno vybrat si, zdali náklady určí stanoveným, ale značně sníženým paušálem, prokazováním a následným paušalizováním vzniklých nákladů jako doposud či zdali takové náklady, a tedy i náhrady, nebudou vypláceny vůbec. Možnost využít práce na dálku nebude nároková, přesto skupiny zaměstnanců, jako jsou například rodiče s dítětem mladším 9 let, budou mít zjednodušenou cestu k akceptaci práce na dálku ze strany zaměstnavatele. 

Další změny již tak markantního rozsahu nejsou, když se jedná o vylepšený způsob doručování mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kde však ani přes navrhovanou novelu nedochází k odstranění prehistorické metody doručování jednostranných dokumentů, které značně znevýhodňují zaměstnavatele v případě, kdy se zaměstnanci doručení (nejčastěji tedy výpovědi) brání svou absencí a nepřebíranou poštou. Ani v tomto kontextu se nepodařilo prosadit snazší doručování elektronickou formou. Novela proto upřesní postup, jak nejednostranné dokumenty doručovat straně druhé, kde však určité zjednodušení již spatřit lze. 

Jakožto dlouhodobí specialisté zejména na pracovní právo závěrem k výše uvedené novele uvádíme, že aktuální klienty budeme ohledně případných změn a zavádění do pracovněprávní dokumentace včas informovat s tím, že již nyní máme připraveny dokumenty v souladu s aktuálním zněním novely zákoníku práce, o které se rádi s Vámi podělíme.